Souboj 6.

14. září 2012 v 16:02 | Artë Calima
"Dobré ráno Nerkovene, jak se ti daří?" zeptala se Artë když vyšla z domku.
"Dobré ráno, Artë. Kde je Xéna? Dnes s námi nepůjde?"
"Xéna zůstala u Tengela. Deor jí učí létat a tak společně letěli na lov a přitom se Xéna učila používat vzdušné proudy."
"Ano? A šlo jí to? Tedy, samozdřejmě že jí to šlo... Abych nezapoměl, máme se stavit pro tvůj nový meč. Určitě jsi se zlepšila v boji."
"Nevím jestli jsem se zlepšila nějak extra... Ale trochu ano..."
"Tím sem si jist."

"Připrav se Artë. Ztup meč. Ano, takhle..." Poučoval Nerkoven Artë, před jejich soubojem.
Artë vyrazila jako první. Lehce překonala vzdálenost mezi nimi a ještě v letu se ohnala mečem, který měl tmavě modrou barvu čepele a měl v sobě zasazený veliký kyanit. Dopadla na zem s řinčením mečů o sebe. Nerkoven na ní zaútočil ze strany. Artë se úderu však s lehkostí vyhla. Většinou vyhrál Nerkoven, jelikož má už roky praxe za sebou, ale někdy vyhrála i Artë.
Po dlouhém a úmorném souboji se Artë s Nerkovenem rozloučila a zamířila ke svému domu.
 

5. Učení

26. srpna 2012 v 16:10 | Artë Calima
Pak Artë a Xéna každé ráno chodili za Tengelem a Deorem.Před domkem na ně vždy čekal Nerkoven. Vydali se k obydlí Tengela, které bylo vzdáleno asi 5 mil od Artina domu. Mezi tím si povídala s Nerkovenem, učila Xénu dalším slovům takže už po pár dnech dokázala pozdravit a rozuměla krátkým větám. Artë se ale dozvěděla i něco o nerkovenovi.Například že Nerkovenovi je teprve čtyřicet let, nebo že pracuje pro královnu déle jak patnáct let.
Tyto rozhovory Artë i Xénu nesmírně bavili. Dozvídaly se o Nerkovenovi spoustu nových věcí a získaly si tak nového přítele. Občas dokonce se šel s Artë a Xénou projít po lese i odpoledne ve volném čase.
Když dorazili k Tengelovi, posadili se ven na trávník, najedli se připraveného jídla a povídali si. Jejich rozhovory byli především samozdřejmě o dracích, nebo se věnovali protahování končetin, aby byla Artë mrštná a ohebná. A po celou dobu mluvil ke Xéně Deor, vysvětloval jí význam ostatních slov a popisoval co draci dokáží.
Xéna rostla velmi rychle a postupně začínala normálně komunikovat. Artë se učila o dalších rasách, meditovala a učila se poznávat rostliny podle vůně.

Jméno pro draka 4.

3. srpna 2012 v 14:52 | Artë Calima
Artë seděla na trávě u stromu Meona a hladila svého dráčka po hlavě. Dráček si užíval hlazení a spohojeně si broukal.
Artë věděla že jí rodiče brzy začnou hledat, ale nedělala si s tím příliš hlavu. Věděla že jim královna vzkáže co se stalo a oni to pochopí.
Derem, Oreme, neola.... Jak se budeš jmenovat dráčku, co? Kdy na mě promluvíš? Wied... Leosen...
Kolem hlavy dráčete prolétl motýlek. Dráče znehybnělo a pak vyskočilo a hnalo se za motýlkem. Skákalo a snažilo se ho chytit. Artë se usmála když uviděla jak si dráče hraje.
Najednou jakoby se vnímání Artë rozšířilo.... V hlavě se jí ozval zvučný melodický hlas.
Ne.
Artë přestala dýchat a jen upírala zrak na dráče poskakující za motýlem. Pak dráče přestalo honit motýlka a pohlédlo na Artë.
Ne. Jiné.
Artë byla zmatená... Co to k ní mluví? Až po chvilce si vzpoměla na to, co jí řekla královna: "Brzo s tebou začne komunikovat pomocí myšlenek."
Reona? Meten? zkoušela vymýšlet jiná jména.
Ne. Jiné. odpovědělo dráče.
Jsi samice nebo samec?
Ticho.
Artë se usilovně zamyslela a pak řekla v duchu i nahlas: Xéna?
Ano.
Opravdu?
Ano.
Pak Xéna opět obrátila pozornost k motýlovi a už s Artë nekomunikovala.
Artë ji zaujatě pozorovala. Tak Xéna. Proč já? Je ale krásná.. Je moje a já její...
Slunko bylo už vysoko na obloze a byl čas obědu. Artë by byla schopná pozorovat Xénu snad celé dny, ale vzpoměla si, že na ní rodiče čekají s obědem.
Rozhodla se že půjde. Když ale dráče vycítilo že se Artë chystá odejít, přicupitalo k ní a Artë cítila hluboký necouhlas mláděte aby ho tam nechala.
Artë nakonec usoudila že vezme Xénu s sebou. Nechtěla ji nechávat samotnou. Společně se tedy vydali k domu.
Mezi tím co šli k domu vysvětlovala Artë Xéně význami slov pomocí obrázků.
Tak jak si Artë správně myslela už čekali její rodiče plní neklidu z nenadálého sledu událostí. Než je stihla Artë pozdravit, matka k ní přistoupila a s vážnou tváří povídá: "Královna nám poslala Nerkovena aby nám řekl, co se stalo. Ale přesto bych si ráda poslechla, a tvůj otec také, jak se to vše seběhlo od tebe."
Artë se zamyslela jak to říci stručně, sama totiž při spojení prožívala tolika pocitů, že když to měla říci pár slovy, nevěděla jaké si vybrat. Nakonec přece jen našla trochu vhodné přirovnání a rodičům vše vypověděla.Občas něco doplnila i Xéna, zatím stočená v klubíčku kde čekala až Artë dopoví co prožila a pak ji představí, a Artë to zopakovala.
Když Artë dořekla co se jí přihodilo až do teď, ohlédla se ke stromu kde byla schoulená Xéna, a pravila: "Ráda bych vám jí představila"
Po těch slovech se Xéna vynořila z poza stromu a docupitala k Artë.
Rodiče vypadali dojatě když spatřili malého dráčka, který na ně upínal své zraky.

Ticho prolomil Artin otec: "Těší nás že tě poznáváme."
"Nerkoven nám mimo jiné přinesl i dopis od královny. Je ale pro tebe. Dala jsem ti ho na noční stolek v pokoji." informovala Artë matka milým hlasem.
"Máš krásné šaty. Velmi ti sluší. Vynikají ti pak tvé rysy." pověděl nesměle otec, snažíc se zamaskovat trapné ticho.
Artë, protože si také všimla mezery v rozhovory, pustila se do jídla. Měla ovocný salát. Bohatě jí to stačilo.
Když všichni dojedli, zvedla se Artë ze židle, vzala Xénu do náručí, a šla si přečíst dopis od královny. Položila Xénu na postel a posadila se vedle ní. Bylo jaro, ale přesto bylo celkem chladno. Chvíli na sebe hleděli a pak Artë popadla dopis, rozlomila pečeť a začala číst dopis. Prostřednictvým jejích myšlenek Xéna poslouchala co se v dopisu píše.
V dopisu bylo napsáno úhledným písmem:

Milá Artë, milé dráče.
Teď jste propojeny. Jako první vás chci informovat o dnešní oslavě tvých třináctých narozenin. Přeji ti vše nejlepší. Jsi pro nás nanejvíš důležitá. Jsi jediné dítě v Ellesméře. Oslava bude malá, kvůli událostem posledních hodin. Bude to večeře v menším okruhu tvé rodiny. Budeš tam mít malou pozornost ode mě. Přeji ti pěknou večeři.

Další věc, kvůli které ti píši je taková. Máš draka a s ním musíš podstoupit určitý výcvik. Bude to každé ráno, až do svačiny. Nerkoven pro tebe ráno příjde, a pak tě zase odvede k vám. Takhle to bude, dokud nedosáhneš patnácti let. Pak už budeš moci dělat i praktické věci. V šestnácti letech odletíš na ostrov, kde budeš pokračovat ve tvém výcviku dle potřeb. Možná ti už pak zadají práci a budeš sloužit lidu jako ostatní jezdci.
Přeji ti tedy hodně zdaru v příštích letech, královna Leonherta.

Když Artë dočetla dopis, hrklo v ní. Bude muset odejít od rodičů? Jediné dvě myšlenky jí utěšovaly. Bude s Xénou a bude starší než je teď.













 


Artë Calima

31. července 2012 v 11:47 | Artë Calima
Zdravím, jmenuji se Artë Calima, ve vašem Jazyce Adéla Zářící. Jsem elfka a mám draka. Narodila jsem se roku 1900 a jsem ještě mladá na naše měřítka. Přijela jsem sem, do Česka protože musím chránit jednu velmi vzácnou osobu. Na pravém prsteníčku mám prsten ve tvaru draka se safírem místo oka.
Mám vlasy blonďaté až zrzavé, zelené oči, a nejradši mám zelené šaty. Mé zbraně, které s sebou tady mám, jsou pouze dvě. Meč jménem Fólea, do kterého je vsazený Kyanit a kouzla (mou mysl).
Moje dračice Xéna, je tmavě modrá a má jasně rudé oči.. Přiznávám, trochu kontrast.. Má zuby veliké jako moje noha a je veliká jako 2 menší rodiné domky. Ještě poroste. Má královna mi dala pomocí kouzla moc zmenšit svého draka tak, aby se mi vešel do dlaně a pak zvětšit do původní velikosti.
Pobývám v Praze poblíž osoby mnou střežené. Výškou připomínám dvounožce člověka narozeného asi tak kolem roku 1998. Proto chodím se stejnými ročníky v Praze do školy, do třídy jako můj svěřenec.

Povinosti hned od začátku 3.

30. července 2012 v 20:04 | Artë Calima
Před dveřmi trůního sálu stáli dva elfové. Když se Nerkoven s Artë v patách přiblížili ke strážím, Nerkoven promluvil ve starověkém jazyce: "Na královninu žádost vedu tuto dívku do trůního sálu."
Jeden z elfů přikývl, otevřel dveře, vklouzl malou skulinkou dovnitř a hned zase vyšel.
"Královna vás očekává." řekl s chladnou tváří a postavil se na původní místo.
Když Nerkoven vstupoval do sálu, Artë přece jen zaváhala...
Co ode mě čekají? Co mám říci?
Nakonec se zhluboka nadechla a následovala Nerkovena do trůního sálu.
Už zde několikrát byla, ale i tak jí to připadalo trochu jiné... Nevěděla čím to je, ale vnímala to, jako by tam byla poprvé.
Když došli ke trůnu, kde seděla královna, proběhl pozdrav v elfském jazyce.
Královna pokynula na elfa stojícího v rohu a ten přinesl židli a postavil jí naproti trůnu vedle Artë. Královna kývla na souhlas a prohlásila: "Děkuji ti Nerkovene. Můžeš jít."
Pak se otočila k Artë a prohlédla si jí: "Dobře tedy. Vítám tě tady, milá Artë. Posaď se a poslouchej. Vím že jsi velmi mladá, ale přesto..."
"Teď, jak už možná víš, se pro tebe vylíhlo toto dráče. Mě samotné i ostatním je záhadou jak se objevilo dračí vejce v lese, ale to je teď nepodstatné. Důležité je, že tento krásný drak se vylíhl pro tebe. Měla by ses s ním dohodnout na jméně a také zjistit pohlaví. Brzo s tebou začne komunikovat pomocí myšlenek. To aby ses nelekla. A teď " pohlédla ke dvěřím odkud přišli "si s tebou promluví Tengel. Poslouchej ho pozorně, je to důležité. Nechám vás osamotě." pak se zvedla z trůnu a odešla zadním východem.
Artë se rozhlédla po místnosti. Když zjistila že v ní je sama, tak začala zkoumat svého draka podrobněji. Vypadalo to, že i drak se skoumá a prohlíží si své nohy, drápky a křídla.
Do místnosti po chvilce přišel pomalounku starý elf. Nevypadal překvapeně když spatřil dráče, což Artë zarazilo.
Zvořile ho pozdravila a nabídla mu svou židli, aby se mohl posadit. Elf fšak jen zavrtěl hlavou a posadil se na zem. Než stačila Artë něco namítnout, elf promluvil: "Jmenuji se Tengel, milá. Ikyž vypadám starý, necítím se unaven ani stár. Nepotřebuji sedět na židli či křesle. Postačí mi zem. Posaď se vedle mě i s tvým drakem. Promluvíme si."
Artë zpozorovala že když elf mluvil, zdvihl drak hlavu a zpozorněl. Přisedla si k Tengelovi a poslouchala aniž by cokoli namítnula.
"Já jsem Tengel, dračí jezdec. Jsem jím dobrých 300 let a pořád jsem dost silný. Budu tě učit se svým drakem Deorem. Jsi sice velmi mladá, takže tě toho nemohu zatím moc naučit, ale musím tě obeznámit s několika pravidly. Těm se ale budeme věnovat jindy."
"Teď ti řeknu, co by jsi měla udělat co nejdříve. Měla by jsi svého draka pojmenovat, jakmile s tebou začne komunikovat. Na jméně se domluvte. Od dneška se budeme každý den scházet a povídat si. Bude to jen chvika, neboj. Pořádný výcvik začne až ti bude 15 let. To je za 2 roky. Do té doby tě obeznámím s historií draků a jezdců, Starodávného jakyka a všech národů v Alagaësii."
Představa že se bude muset učit o historii všeho celé dva roky, Artë poměrně vyděsila. Když ale Tengel spatřil Artin pohled, rozesmál se.
"Neboj, nebudeš se to učit celé dva roky. Budeš se učit i létat a podobné věci."

Nový svět 2.

30. července 2012 v 17:50 | Artë Calima
Skořápka se rozlétla.
Obličeje, těla, pohledy upírající se na mě... Děvče, ke kterému mě to táhne...
Takové pocity zažívalo dráče po vylíhnutí.. Spíše nové poznání....

Když se Artë probrala z tranzu, už jí brněla jen dlaň. Mohla se hýbat, ale byla malátná a neohrabaná.
Její první pohled spočinul na dráčeti. Tak hezkém, kterému připadalo vše tady nové.
Pak si vzpoměla na předešlý pocit a otřepala se. Podívala se na dlaň, na které spatřila podivný znak.
V tom na ní ale promluvil jiný elf: "Je ti dobře?"
Artë odtrhla oči od své dlaně a podívala se na elfa, který na ní promluvil.
"Ano, dobře. Co se stalo?"
"Ty a tento drak jste se propojili. Teď jsi dračí jezdec."
Artë na elfa překvapeně pohlédla.
Vždyť mi je teprve třináct let! Takhle malá a drčí jezdec? Co to obnáší? Podobné otázky probíhali Artë hlavou, když nevědomky hladila dráčka, který si její společnost očividně užíval.
Z myšlenek ji vytrhl tentýž elf, když jí pověděl: "Slečno Artë, já se jmenuji Nerkoven a posílá mě královna. Mám vás k ní dovést. Půjdete prosím?"
Artë překvapilo oslovení SLEČNO. Tak jí dosud ještě nikdo neřekl.
"Samozdřejmě." A vydali se k trůnímu sálu královny. Když ovšem udělali první krok, Artë se zastavila a ohlédla se.
Malý dráček na ní upíral rudá očka. Pak se zvadl na nožičky a odcupital za ní.
Artë se podívala na Nerkovena s prosebným pohledem. Ten pohlédl na dráče a přikývl.
Artë už na nic nečekala a popadla dráče a pokračovali v cestě ke královně.

Od začátku 1.

26. července 2012 v 11:41 | Artë Calima
Jednoho mlhavého rána, roku 1910 na jaře, probudila Artë, v den, kdy měla desáté narozeniny. Seběhla po schodech do ložnice rodičů, a lehla si vedle své matky, Neale Calima, a otce, Marpet Calima. Je jediné dítě v Elesméře a tak jí královna uspořádá oslavu narozenin.
Artë usnula po boku rodičů, ale měla neklidné sny. Jakmile se znovu probudila, vstala a šla se převléknout do připravených šatů.
Šaty byli červené, se zelenou krajkou. Byly slavnostní.
Artë se oblékla, snědla pár zrnek angreštu a odcupitala ven, prozkoumat odlehlejší kouty Elesméry.
Cestou potkala pár elfů, kteří si pospěvovali a nevnímali okolní svět. Asi po hodině chůze, se dostala na okraj jí proskoumaného lesa.
Tam najednou spatřila asi deset elfů, jak jsou v hloučku, což nebývá moc zvykem, a něco si šuškají. Pak se jeden napřímil, a s posvátnou úctou sebral ze země naleštěný kámen a spěchal pryč. Ostatní se vydali rychle za ním.
Artë, jelikož je to zvědavá dívka, je během mžiku doběhla aby se podívala, co je to zač.
Jednou či dvakrát už o takových to kamenech slyšela, ale nenapadlo jí, že by ho mohla spatřit na vlastní oči.
Elfové přidali do kroku, a tak Artë nezbylo nic jiného, než za nimi běžet a sledovat kam jdou. Mířili do středu Elesméry ke královnině sídlu. Najednou se ale zastavili, a jen jeden pokračoval v běhu. Artë je doběhla celá udýchana. Na pětiletého elfa běžela velmi rychle.
K jejímu velkému překvapení, na ní elfové zavrčeli. To byla pro Artë velká uřážka, nebo to znamenalo že něco chrání. Věděla, že chrání ten naleštěný kámen, takže se neurazila, ale řekla ve starověkém jazyce:
"Nechci vejci ublížit, chci se jen podívat."
Nato vysoký elf se zelenou pokožkou odpověděl též ve starodávném jazyce: "Ublížíš mu, a nepřežiješ."
To byla velmi unáhlená odpověď, to Artë věděla, ale nezlobyla se. Chápala jejich situaci.
Pustili jí k vejci a ona si všimla, že skořápka není už zdaleka tak hladná, ale že jsou na ní praskliny.
Pohlédla elfovy se zelenou pletí do očí, ale hned se zase podívala na vejce, protože se skořápka rozletěla na kousky. Všichni elfové znehybněli, až na Artë. Rozhlédla se okolo a spatřila královnu jak běží k nim, což se u ní často nevidělo. Obrátila svou pozornost opět ke stvoření, které na ní upínalo své zraky. Byl to malý dráček. Tmavě modrý, s rudýma očima.
Artë k němu vztáhla ruku aby si ho pohladila. Byl tak úžasný, dokonalý a roztomilý... Dráče se pohnulo, a dotklo se její dlaně.
Vtu ránu jakoby do ní uhodil blesk. Končetiny jí brněli a ona se nemohla pohnout. Jen matně a vzdáleně slyšela hlasy, Které kolem ní povídali něco jako: "....aby se ho dotkla? Neudělali jste nic? Máte...."
Dál už Artë nebyla schopná vnímat okolní svět. Byla příliž omámená pocitem, který zrovna prožívala. Celý její, zatím krátký, život jí přeběhl před očima. Měla chlad po celém těle. Měla dojem jakoby ten pocit trval věčnost.

Podrobněji o Xéně a Artë

26. července 2012 v 10:25 | Artë Calima
Tmavě modrá dračice jménem Xéna se vylíhla, roku 1913 na jaře, pro elfskou dívku Artë Calima.
Má rudé oči, které vypadají jako žhavé uhlíky. Její šupiny jsou lesklé a zářivé, ale zároveň tmavé jako večerní obloha.
Hlavní povahové rysy Xény jsou, jako u většiny draků, takové: Láskyplnost, krvežíznivost, vznešenost, trochu samolibost a paličatost.
Ojedinělá vlastnost tohoto krásného draka je zbrklost. Tu se nám sice podařilo z většiny odstranit, ale má ji v sobě hluboko zakořeněnou.
Artë Je elfská dívka, narozená roku 1900. Má plavé vlasy a zelené oči. Je pravda že jak u Xény tak u Artë najdete velmi nápadné kombinace.
Jako každý elf či elfka je Artë dobrá v boji na dálku i na blízko, i v magii. Je bystrá, má velmi dobrý sluch i zrak... Má vlastnosti více či méně podobné ostatním elfským dračím jezdcům.
Jedna odlišnost mezi ní a ostatními elfy však je. Je velmi společenská a upovídaná. To jí nejednou způsobylo nemalé potíže.
Xéna začala s Artë absolvovat výcvik pro jezdce, roku 1913 v létě.
Mistr Artë a Xény se jmenoval Tengel. Byl to také elf, starý i na elfské poměry. Měl draka Deora, hnědého se zlatýma očima.

Kam dál